Den druhý.

Dopadl lépe, než jsem čekala. Tím chci říci, že jsem ho přežila. Začala zase škola, takže jsem měla co dělat. Cestou domů jsem v metru poslouchala rozhovor 18ti letých slečen. Nebylo to úmyslné, se mnou je musel poslouchat celý vagon metra. Není podstatné, o čem se bavily, ale jak. Cítila jsem v tom obrovskou energii, radost ze života a příslib zázraků. Uvědomila jsem si, že kdysi jsem byla taky taková. Taky jsem se ničeho nebála, měla jsem sny a veřila, že se uskuteční. Nevím, kam se poděl ten život, ta radost. Myslím ale, že se začaly ztrácek, když jsem se zamilovala. Poznala jsem tak něco neskutečně krásného, do té doby nepoznaného a začala se bát, že o to přijdu. Můj drahý i přesto, že byl na ICQ, se mi dnes ani nezeptal, jak se mám, co dělám, neřekl nic, co by nemohl říci svému kamarádovi z hospody. Tak jsem v rozpacích. Následující dny budou zkouškou našeho vztahu a pokud budou vypadat podobně, jako ten dněšní, tak skutečně nestojí za nic. Jsem z toho smutná, ale věřím, že snad existují chlapi, které by zajímalo, jak se mám, kteří by mi jen nenapsali, že po hotelu chodí elegantnější šlapky.

Volala jsem mámě. Smutným hlasem jsem ji chtěla vylíčit situaci. Nenechala mě ani dořici první větu, když začala o nějaké hlíně, že potřebuje zvednout o metr zahradu. Zarazila jsem se. Chtěla jsem ji právě detailně popsat své prychické rozpoložení, ale evidentně ji to nezajímalo. "Tak jo", řekla jsem a dusila další slova. Svůj prvotní plán jsem raději nechala plavat. Pak si telefon vzal táta, což je vždy problém. Ptal se, jak se mám a rázem si sám odpověděl, že dobře. To už jsem ale vylítla a začala křičet, že se mám naprosto debilně, že horší už to být nemůže, že můj vztah je v troskách a že nevím, jak z toho všeho ven. Řekl, že se okamžitě mohu přestěhovat do bytu po babičce. Uklidnilo mě to. Babička zemřela začátkem ledna. Velmi smutná záležitost. Nicméně mám už kam jít. Už se nemusím vrátit do mého chladného pokoje a tiše a bezmocně přihlížet, jak děda trýzní všechny kolem. Je to lepší než Red Bull. Křídla do budoucnosti.